Klausův rám

Bajka o tom jak prezident České republiky nechtěl projít bezpečnostním rámem parlamentu v Canbeře, přivodila nejednomu našemu občanovi jistě úsměv na tváři. Co na plat. Po nedávném incidentu s perem, se následným vyjádřením pana prezidenta, ve smyslu „nic se nestalo“, už stejně nikdo nezabývá. Ať už to ve skutečnosti proběhlo jakkoli, mě na tom zaujali dvě věci.

Opravdu chceme a musíme snášet všechna tato bezpečnostní opatření?
Víme k čemu nebo pro koho tato bezpečnostní zařízení pracují?

V obou případech narážím vlastně na jeden problém. Lidé si příliš rychle zvykli na fakt, že je bezpečností zařízení sledují, kontrolují a doprovázejí na každém jejich kroku. Lidé jsou s tím smířeni a to aniž by tušili, koho tato zařízení mají chránit. Leckdy se mylně domnívají, že jde o ochranu jich samotných. Lidé tak „svobodně“ podstupují sledování a přitom nikdo z nich netuší, kdo s informacemi s těchto zařízení pracuje, jak je s nimi nakládáno a jakým účelům tyto informace slouží. A lze s nimi opravdu zabránit tragédiím? Všichni doufáme, že ano. Jenže mnoho tragických událostí ukazuje, že se s moderními bezpečnostními faktory počítají i lupiči, extrémisté a teroristi. Tak k čemu tedy doopravdy jsou?

Obávám se, že mnoho odpovědí, které nebudou zabředávat do konspirativních teorií, najít nelze. Možná je tedy na čase začít hledat jiný koncept bezpečnosti naší společnosti. Možná je čas začít se prostě chovat jinak. Doufám tedy, že jednou budu v podobné situaci jako náš pan prezident. V situaci kdy si budu moci „dupnout“ a pěkně od plic si říci „Tak tímhle rámem jít nechci a nemusím“.

Big Brother by ~genesis-dragon on deviantART

Utoya – Norský masakr lidskosti

Napsal jsem několik textů odsuzujících útoky pravicového radikála A.B.Breivika. V jedné z diskuzí jsem se tvrdě pustil do člověka, který hledal cosi pozitivního na celé této hrůzostrašné události. Zajel jsem do Prahy. Koupil jsem květiny, svíčku a položil je před norským velvyslanectvím v Hellichově ulici. Je toho málo, ale nevidím více možností jak se k dané tragédii vyjádřit.

Naše společnost není ideální. To si většina z nás uvědomuje. Bohužel jakým směrem se ubírá, je možná ještě více alarmující. V poslední době totiž čím dál častěji vidíme výrazné projevy rasizmu a násilí. Projevy opovrhující tím nejdražším co nám bylo svěřeno. Opovrhující lidskostí a lidským životem. Tyto projevy musí být celou společností jednohlasně odsouzeny. A´t už jde o neznalost, nepřizpůsobivost, strach nebo nenávist, lidé by neměli zapomínat na to, co znamená být člověkem. Možná nevíme, kdo jsme, odkud pocházíme a kam jdeme. Určitě ale víme, čím být nechceme.

Norský střelec nám připomenul, že noční můry lidskosti ani bezcitné lidské bestie bohužel ještě nevymřeli.

Brotherly support by ~Assnemesis on deviantART